Dopravní nehoda na pracovní cestě: Pracovní úraz nebo běžná nehoda ?

Dopravní nehoda na pracovní cestě se může přihodit každému zaměstnanci. Bude se však jednat o pracovní úraz? Jaké nároky vzniknou poškozenému zaměstnanci? Může zaměstnanec uplatňovat odškodnění z povinného ručení viníka nehody?

Vsituaci, kdy je zaměstnanec vyslán na pracovní cestu, při níž dojde k dopravní nehodě s následným zraněním, přičemž zaměstnanec tuto nehodu nezaviní ani nijak jinak neporuší své povinnosti, bude zranění klasifikováno jako pracovní úraz. Stejně tomu bude v případě nehody a zranění zaměstnance v době výkonu práce (např. u profesionálního řidiče). Naopak pokud zaměstnanec, ač ve „firemním vozidle“, pouze dojíždí do práce nebo z práce jede (tedy mimo pracovní dobu), nejedná se o pracovní úraz, ale situace bude řešena jako běžná dopravní nehoda.

V případě pracovního úrazu vzniká zaměstnanci nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy dle zákoníku práce. Poškozený zaměstnanec si však také může zvolit odškodnění z povinného ručení viníka nehody dle občanského zákoníku, namísto odškodnění pracovního úrazu dle zákoníku práce. Jak zákoník práce, tak občanský zákoník stanovují (s drobnými výjimkami) totožný okruh možných náhrad.

Jde o náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění, účelně vynaložené náklady spojené s léčením a náhradu věcné škody, náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a případně náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti tzv. rentu. K tématu: Na co má poškozený nárok při dopravní nehodě? Díl 1.: Odškodnění bolesti

Jedním ze zásadních rozdílů mezi řešením nehody v režimu zákoníku práce a řešením nehody v režimu zákoníku občanského v rámci povinného ručení viníka nehody, je způsob výpočtu náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění. V případě pracovního úrazu se výpočet těchto náhrad řídí nařízením vlády č. 276/2015 Sb. o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

U dopravních nehod je k výpočtu bolestného a ztížení společenského uplatnění využívána Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví. Výše jednotlivých náhrad se pak vzhledem k rozdílnému výpočtovému mechanizmu může, i u totožných případů, značně lišit.

Zaměstnanec poškozený dopravní nehodou si dle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (např. rozhodnutí sp. zn.: 25 Cdo 254/2004) může zvolit, zda bude náhradu škody a nemajetkové újmy uplatňovat z titulu pracovního úrazu, nebo z titulu odpovědnosti z provozu dopravního prostředku (povinného ručení viníka). S ohledem na odlišnosti v právní úpravě zákoníku práce a občanského zákoníku, je třeba pro volbu optimálního způsobu řešení zaměstnancem utrpěné dopravní nehody zvážit veškeré okolnosti daného případu.

Zejména u odškodnění trvalých zdravotních následků (odborně ztížení společenského uplatnění) je obvykle výše odškodnění v režimu občanského zákoníku vyšší než dle výpočtových mechanismů zákoníku práce.

V těchto situacích, tak lze jen doporučit vyhledat pomoc odborníka, který Vám bude schopen v dané situaci pomoci vybrat nejvýhodnější postup řešení odškodnění utrpěné újmy na zdraví.