Princip plnění povinností podle zákona o požární ochraně

Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 40/1994 Sb., zákona
č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 237/2000 Sb.
a zákona č. 320/2002 Sb., (dále jen „zákon o požární ochraně“), ukládá právnickým osobám
a fyzickým o sobám v ykonávajícím podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů
(podnikajícím fyzickým osobám) zabezpečovat plnění povinností, vyplývajících pro ně ze
zákona o požární ochraně, předpisů vydaných na jeho základě [např. vyhláška č. 246/2001
Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška
o požární prevenci), vyhláška č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti
při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách] nebo z jiných předpisů, upravujících
povinnosti na úseku požární ochrany jako nedílnou součást své řídící, hospodářské nebo jiné
základní činnosti a neodkladně odstraňovat zjištěné nedostatky.

Rozsah povinností, stanovený zákonem o požární ochraně, je odlišný podle toho,
jaké činnosti jsou konkrétním provozovatelem vykonávány. Je velice důležité si uvědomit,
že povinnosti jsou směřovány k jednotlivým č i n n o s t e m, a nikoli jako dříve k objektům.
Činnosti jsou charakterizovány určitými konkrétními znaky, definovanými § 4 odst. 2 a 3
zákona o požární ochraně. Proto musí být každá činnost posouzena individuálně, nelze
jednotlivé činnosti začlenit tak říkajíc „od stolu“. Je nutné zhodnotit skutečně prováděnou
činnost ze všech hledisek, uvedených v citovaném § 4 odst. 2 a 3 zákona o požární ochraně,
potažmo v § 18 vyhlášky o požární prevenci. Tyto údaje mohou být pro jeden „typ“ činnosti
rozdílné, takže se může v praxi stát, že činnosti obecně nazvané např. obrábění dřeva,
svařování, administrativní práce, mohou být jedním provozovatelem vykonávány jako
činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím, u druhého provozovatele jako činnosti bez
zvýšeného požárního nebezpečí a v určitých případech i jako činnosti s vysokým požárním
nebezpečím.

Provozovateli činnosti je dána možnost, aby si v rámci plnění svých povinností
v závislosti na míře požárního nebezpečí upravil celkovou organizaci požární ochrany
optimálním způsobem. Předpisy o požární ochraně nevyžadují žádné duplicitní dokumenty,
dokumentaci apod. a dávají možnost zapracovat požadavky požární ochrany do celkového
systému bezpečnosti. Samozřejmě, že musí být dodržena určitá pravidla, týkající se zejména
odbornosti osob, které mohou určité činnosti vykonávat, rozsahu a obsahu dokumentace.
Dokumentací se stanovují podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností a prokazuje
se plnění některých povinností stanovených předpisy o požární ochraně.